Zachraň srnče - projdi se!

11.05.2017 22:15

Zachraň srnče - projdi se!

O co jde

Období od května do začátku července je obdobím rození srnčat. Srnčata pokládají srny především do luk, které se v tomto období sekají k sušení sena nebo k přípravě senáže. Škody jsou tak v průměru 5 srnčat na 20 hektarů. Srny kladou mláďata do vysoké trávy - ne do polí. V loukách se srna dokáže daleko lépe orientovat, jelikož směs trav je různorodá narozdíl od jedno-plodinových polích. Čich jí v tomto případě nepomáhá, jelikož srnčata nijak "nevoní". Dávno jsou doby, kdy bývala srnčata od sekaček zmrzačená. Dnešní sekačky jsou natolik technicky vyspělé, že mimo samotného sekání ještě nasekanou trávu následně nalámou kovovými hroty, aby lépe prosychala. Znetvořené mrtvolky jsou pak po částech roztahané v okolí desítek metrů. Záběr sekaček může být v rozmezí 3 m a rychlost traktoru i 20 km za hod. Taková 5 hektarová louka je otázkou i 20 min. Za tuto dobu se srnče nedoplazí do bezpečí ani kdyby chtělo. Srnče má v podvědomí zakotvený instinkt a tak se při sebemenším vyrušení přikrčí k zemi. Prostě zatím příroda nedokázala srny vybavit čímkoliv proti každoročnímu jarnímu sekání trav.

 

Kdy se seká

Senáž se seká při aspoň dvou pěkných dnech v první půli května. První seno se pak seká v první půli června. Když je špatné počasí, tak i později. Tedy přes facebookovou akci není problém nahnat účastníky akce do luk ve chvíli, kdy kdykoliv po prvním červnu nahlásí v počasí, že budou tři nebo čtyři krásné dny. V tu chvíli vyjede na louky 70% zemědělců. Po této seči je vše již na vůli samotných zemědělců. Já třeba sekám až poté, tedy koncem června a se mnou troufnul bych si říct dalších 25% zemědělců, kteří dosekávají, co se nestihlo. Oněch 5% co nám zbývá, jsou neposekané lokality CHKO, čerstvě seté louky, přírodní rezervace a národní parky, kde jsou jakékoliv zemědělské práce řízeny interními předpisy. Některé CHKO mají nařízeno, sekat až po 15.7, kdy je prakticky vyloučeno, posekat srnče, jelikož ty v tuto dobu chodí už s mámou někde po lese. I v tomto období škody jsou, ale jsou minimální. Veškerá seč tedy závisí na počasí - tři, lépe čtyři dny krásné a slunečné. A kdy ty nastanou, se neví dříve, než den dva předem. Zemědělci se rozhodují zda posekat večer, někdy až ráno před sečí, jelikož předpověď počasí je trochu šarlatánství. Jeden déšť může znamenat zvýšení nákladů na usušení klidně o třetinu, jelikož se musí veškeré seno někdy i znovu obrátit. Proto je důležitý výběr termínu senoseče pro každého zemědělce.

 

Co se dá dělat

Jediné co se dá proti tomu tomu dělat je vyhánění v den nebo v předvečer senoseče. Mnoho (troufl bych si tvrdit že většina) mysliveckých sdružení to nedělá, i když by měly, dokonce to mají i ze zákona povinné. Zemědělci zase mají povinné sekání louky od prostředku ke kraji a plánovanou senoseč nahlásit příslušnému mysliveckému sdružení. To však také mnozí nečiní, jelikož se jim tím zvyšuje spotřeba paliva. Pokud příslušné myslivecké sdružení vyhánění praktikuje, není třeba se ve vyhánění nijak angažovat.

 

Jak to praktikovat

Stačí 1-2 krát denně se po louce projít. Nic víc !!! Jen procházka. Srnám to stačí k tomu, aby vyhodnotili, že místo je natolik frekventované, že není bezpečné k dalšímu pobytu mláďat. Především se jedná o louky nepřiléhající k obytným částem. Silnice jim k porodům kupodivu nevadí. Srny dohlíží na svá mláďata skoro 24 hodin denně z bezpečného úkrytu, vzdáleného né více než 200 m. Jedná se tedy o louky přiléhající k hustým křovinám, lesu nebo remízkům. Srnčata jsou ložena ne dále než 100 m od kraje louky. Kojit chodí 2-3 krát denně. Srnčata jsou pachově imunní a srna mláďata opouští ve chvíli, kdy svoji pachovou imunitu ztrácejí. Ve chvíli, kdy se člověk, pes nebo jiná šelma dotknou srnčat, srna odmítá se k mláděti přiblížit, jelikož má strach z možného útoku predátora, který si tak může srnče a tedy i srnu snadno dle čichu dohledat. Jediná možnost jak srnče zachránit, je tedy v pravidelných intervalech louky procházet (1-2 krát denně ne déle než dva dny předem, nejlépe však večer nebo ráno před sečí ). Srny si pak svá mláďata odvádí z obavy o svojí Bezpečnost. Pokud se louky procházejí louky dříve 3 dny před senosečí, je možné, že si srna mládě na louku přivede zpět, jelikož si na ruch zvykne. Dále pomáhají kůly s kusem alobalu, igelitové tašky a jiné plašivé artikly. Ovšem opět jen 2 dny před sekáním, jelikož časem si srna na rušivé elementy zvyká. Ne vždy se výsledky dostaví jelikož někdy jsou srnčata natolik mladá, že se ještě nedokáží na popud matky zvednou a odejít do bezpečí.

 

Co dělat v případě nalezení

V žádném případě se ho nedotýkat!!! Ihned opustit inkriminované místo. Pokud se srnčete dotkl pes, je nutné srnče sledovat, zda se k němu matka vrací, pokud ne, ihned ho donést do nejbližší záchranné stanice. Pokud se srna k mláděti vrací ale neodvádí si ho ani den před senosečí, doporučuji ho klackem z dostatečné vzdálenosti dostat do bezpečí. Tento klacek však zahodit a nadále nepoužívat, jelikož je načichlý lidským pachem. Poté opět sledovat, zda se k němu srna vrací. Pokud Vás srna sleduje z podezřele blízké vzdálenosti, nalézáte se velice blízko mláďat a mláďata se nalézají ve Vaší bezprostřední blízkosti. Důležité je, že srny mívají z 75% dvojčata. Pokud najdete jedno srnče, je tedy 75% šance, že se v okolí i 100 m bude nacházet i druhé. Srny nepokládají nikdy obě srnčata na jedno místo, aby snížily riziko možného útoku šelem na jedno z nich ve chvíli, kdy šelma zaútočí na druhé. Doporučujeme však srnčata přemisťovat až těsně před sečí. Tedy pokud na srnče narazíte, je pravděpodobnost, že i tak si ho srna odvede ten samý den, nebo den druhý. Přemisťování srnčat je pachově velice náročná procedura, která se ne vždy zadaří. Pokud přemístění provedete, doporučil bych srnče druhý den monitorovat, zda není zesláblé na tom samém místě a zda se k němu matka vrátila.